|
|
Napojení nového nádraží v Brně na systém veřejné dopravy
Bartoň, Daniel ; Pavlíček, Jan (oponent) ; Holcner, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá problematikou dostupnosti nového Hlavného nádražia v Brne, jeho odsunom, modernizáciou alebo rekonštrukciou a jeho napojením na systém verejnej dopravy. Zameriava sa najmä na mestskú hromadnú dopravu v Brne dotknutú presunom nádražia a na regionálnu osobnú železničnú dopravu v okolí Brna. Popisuje, hodnotí a posudzuje rôzne varianty presunu nového nádražia z pohľadu časovej úspory pre cestujúcich, ktorí cestujú cez Hlavné nádražie a ich zdroj alebo cieľ cesty je v Brne alebo v blízkom okolí Brna. Najvhodnejšie sa javí varianta B - presun nádražia pod Petrov.
|
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Odsun německého obyvatelstva ze Znojemska
KUŘÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje vztahům mezi Čechy a Němci od roku 1918 až do konce druhé světové války. Je hrubým nástinem politického vývoje na českém území, který tyto vztahy ovlivňoval. Práce je zaměřená jak na průběh česko-německých vztahů v celorepublikovém rámci, tak následně přechází k dění na území Znojemska. Do své práce jsem zařadila vzpomínky Čechů, kteří byli po roce 1938 vyhnaní z pohraničí. Jako obratem jsem přiblížila dva osudy dvou pánů německé národnosti žijících do konce druhé světové války na Znojemsku. Vedle tohoto uvádím působení pracovních táborů ve Znojmě a posléze transport německých občanů.
|
|
|
What they talked about when they talked about the Expulsion. History, anti-communism and world interpretations in dissent polemics of 1970s on the topic of expulsion of Sudeten Germans
Illichmann, Michael Thomas ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Po druhé světové válce na dlouhá leta platilo, že téma vyhnání sudetských Němců bylo prezentováno v Československu takřka výhradě v rámci mocenské ideologie KSČ. I když bádání tématu bylo v rámci ČSSR silně omezeno a podléhalo vlivu stranického výkladu světa, téma zůstalo v centru pozornosti českých a slovenských novinářů, filozofů a dalších, kteří museli pro své politické názory zemi opustit. Diplomová práce se zaměřuje na dva exilové časopisy - Skutečnost (1949-1953) a Svědectví (1956-1992) a jejich diskusi o kontroverzním tématu vyhnání sudetských Němců. Na základě diskurzivně-historické analýzy práce demonstruje, jak byla tématika rozvíjela v souvislosti s politickými představami, dobovou politikou, osobními prožitky a individuálními vypravěčskými strategiemi v rámci česko-německých dějin. Obzvláštní pozornost je v práci věnována otázkám výkladu dějin, poválečného vývoje, vnímání sudetoněmeckých aktivit na Západě a taktéž otázce komunistické diktatury ve spojení s tématem vyhnání sudetských Němců tak, aby byla předveden komplexnější a bohatší obraz poválečných československých dějin. Klíčová slova: vyhnání sudetských Němců z Československa, česko-německé vztahy, československý exil, exilová periodika, disent, Charta 77
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
ZMIZELÉ KOSTELY JIŽNÍ ŠUMAVY A POŠUMAVÍ (Prachaticko)
BUKAČOVÁ, Iva
Tato práce je věnována zmapování oblastí šumavského pohraničí (bývalý okres Prachatice). Přesněji konkrétních lokalit či obcí, které v rámci své rozlohy mívaly kostel jako součást své zástavby. Nejedná se pouze o zmapování hmotných sakrálních památek, které již neexistují, ale i o snahu o hlubší pochopení situace, která vedla až k osudům ústících v samotný zánik sakrální architektury (pouze kostel) či obcí samotných. Součástí práce je fotodokumentace. Za klíčová slova bych mohla označit následující: Sudety, Šumava, němečtí obyvatelé, odsun, obce Cudrovice, České Žleby, Knížecí Pláně, Nový Svět, Strážný, kostel, likvidace, Česko {--} Německé vztahy.
|
|
|
Economic Effects of Germans' Expulsion from Czechoslovakia Revisited
Kafková, Kateřina ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Ekonomické dopady vyhnání Němců z Československa: Nový pohled Autor: Bc. Kateřina Kafková Abstrakt Tato práce se zabývá dlouhodobými dopady, které měl odsun Němců z Československa po druhé světové válce na české pohraničí. Konkrétně práce testuje citlivost závěrů předchozí literatury zkoumáním dříve nezkoumaných potenciálně matoucích faktorů - přítomnost vojenských prostorů a pohraničního pásma v datech; silného znečištění ovzduší v severozápadních Čechách během komunistického režimu; a dopad divokého odsunu v sovětské osvobozenecké zóně těsně po skončení druhé světové války. Vlivy těchto faktorů se ukázaly jako nepatrné až nulové. Zjištění této práce jsou tedy v souladu se závěry dosavadní literatury - odsun Němců způsobil v pohraničí vyšší nezaměstnanost, nižší hustotu zalidnění, nižší zaměstnanost v odvětvích s vysokou kvalifikací a nižší podíl obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve srovnání s vnitrozemím Čech, které trvají dodnes.
|
|
|
Mediální reflexe postoloprtského masakru po roce 1990
Hegerová, Lenka ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je tzv. postoloprtský masakr a jeho reflexe vybranými českými médii po roce 1990. Postoloprtský masakr patří mezi největší poválečné excesy, kterých se Češi dopouštěli na vyháněných Němcích. Až do pádu komunistického režimu v roce 1989 byl případ, stejně jako ostatní zločiny páchané na Němcích během odsunu, tabuizován. Na poli historiografickém se sice tato skutečnost po roce 1990 změnila zejména díky publikacím Tomáše Staňka, avšak v místě, kde se masakr odehrál, trvala cesta k vyrovnání se s touto tragickou událostí mnohem delší dobu. Pamětní deska obětem, o kterou spolky i jednotlivci žádali od roku 2003, byla na místním hřbitově umístěna o sedm let později. Cílem mé práce je pomocí diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem o postoloprtském masakru média informovala a jak reflektovala jednotlivé kauzy s ním spojené a zda tato medializace přispěla k rozhodnutí radnice pomník obětem vybudovat, případně jaké další okolnosti mohly mít na její rozhodování vliv.
|
|
|
Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946
Podzimková, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem zvolila Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946. Hlavním cílem je interpretovat dobový mediální diskurz odsunu Němců ze Šumperska a osídlení této oblasti českými obyvateli, a to prostřednictvím obsahové analýzy týdeníku Moravský sever v letech 1945 a 1946. Moravský sever byl pro tyto účely zvolen jako významné periodikum daného mikroregionu té doby s potenciálem odrážet i formovat postoje a nálady místních obyvatel. V první části práce je nastíněn vývoj mnohdy komplikovaných vztahů Čechů a Němců žijících na území českých zemí od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Následuje popis průběhu a formálních aspektů poválečného odsunu sudetských Němců a osídlení pohraničí českým obyvatelstvem. To vše nejdřív v celorepublikovém kontextu a poté se zaměřením na oblast šumperského okresu, který prošel vlivem odsunu Němců a následného osídlení významnou proměnou. Samotná obsahová analýza pak ukazuje, že mediální zobrazení Němců v tehdejším Moravském severu bylo převážně negativní. Odsunu Němců byla v rámci periodika věnována poměrně velká pozornost, diskuze o jeho oprávněnosti zde však neprobíhala, odsun byl vnímán jako samozřejmý a nezbytný. Výsledky analýzy také popisují dílčí témata, kterými se periodikum v této...
|
|
|
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
|
host ::
RSS.